Amanda se vrací!

Spojeni nenávistí...Spojeni Láskou- 2.kapitola

12. ledna 2017 v 19:48 | Amanda Uchiha |  Spojeni nenávistí...Spojeni Láskou
Ahoj kulíšci, přináším vám nový díl Spojeni nenávistí...Spojeni láskou, ^^ doufám, že se bude líbit. Mimochodem plánuju novou povídku ^^.


Hnědovlasý mladík, drobnější postavy s jasnýma zelenýma očima, vlčím osáskem a ušima hrdě procházel chodbou Akatsuki sídla, směrem do jednací síně.

"Makoto Okami, výtej!" Ozval se Pein, ihned co Makoto vešel do místnosti.
"Hah tak to jsem nečekal, myslel jsem, že mám pracovat pro Kakuza-san a já nakonec budu pracovat pro samotného Peina...Zajímalo by mě, co takoví šéf jako vy potřebuje od někoho jako jsem já," podíval se Peinovi zpříma do očí zbarvených od rineganu.
Pein se musel usmát Makotově smělosti.
"Moje přítelkyně, mě donutila, dát dohromady dva členy naší organizace a Kakuzu s Itachim si tvoje minulé služby vychvalovali," odpověděl mu Pein.
"To jsem rád," usmál se Makoto. "A co mám dělat?"
"Mohl by jsi se na nějákou chvíli přidat do Akatsuki a snažit se jednoho z nich svést, druhý by na tebe měl žárlit, ty by se je ještě trochu postrčil a snažil se je dát dohromady." Makoto se usmál.
"Ale to je hračka, budu s ním i chodit na mise, že?" chtěl vědět.
"Bylo by uvěřitelnější, kdyby ano, ale jaké jsou tvoje schopnosti?"
"No jak vydíte na přeměnu nepotřebuji zvíře, a umím se proměnit na jakékoli, které si vymyslím. Třeba takhle," proměnil se v roztomilé koťátko.
"Kawaii!" vypískla Konan a šla si Makota prohlédnout zblízka.
"Proč na přeměnu nepotřebuješ zvíře?" zeptal se Itachi a nepřestával vískat ve vlasech žraloka, který si z něj nejspíš chtěl udělat polštář.
"Před dvěmi roky, jsem se zamiloval do svého vlka Rukiho a on do mě, byl to zvláštní vztah, ale mi přišli na způsob jak být spolu, Ruki se uměl změnit na člověka, teda aspoň částečně, nakonec ho zabili při masakru co se stal v mojí vesnici. Než zemřel, daroval mi svou duši a s tím mi předal schopnost měnit se bez něj, a to na jakékoli zvíře," řekl smutně a při vzpomínce na svého miláčka mu stekla po líci slza.

Krev, řev a řinčení zbraní znělo krajinou. Domy hořely, lidé utíkali s doměnkou, že kdo uteče ten vyhraje, některé zabyl požár, jiné zvířata, utíkat se neviplatilo, ale bylo tu pár odvážlivců, kteří bojovali. Bojovali za svou vesnici, za svou rodinu.
"Makoto, uteč!" zařval někdo, zelenooký se po tom hlasu ohlédl. Šíp prosvištěl vzduchem a zabodl se do živého masa. Ozvalo se bolestivé zakňučení. Makoto vytřeštil oči a přiběhl ke svému vlku, jehož zasáhl onen šíp. Hnědovlasý spadl na kolena, v náručí svou lásku.
"Ruki," řekl plačtivě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 16. ledna 2017 v 11:26 | Reagovat

No, vzhledem k tomu že já čtu rychle a tvé díly jsou kratší než jsem zvyklá tak jsem to slupla jako malinu do minuty x´D
Vypadá to fakticky zajímavě =)
Rikua je mi líto... bobek mrtvý QQ ale zase žije v Makotovi to je fakt tak co tu bulím že? ;D
Miluju povídky na měniče ;D

2 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 14:07 | Reagovat

[1]:: Děkuji a doufám, že tě tu ještě potkám :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama